Skočit na obsah

Písník Lípa

Informace o písníku a o ložisku Lípa

 

Stručná geologická, stratigrafická, petrografická a hydrogeologická charakteristika výhradního ložiska.


Ložisko se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou, v katastrálním území Lípa nad Orlicí a Týniště nad Orlicí. Ložisko je topograficky umístěno severovýchodně od obce Týniště nad Orlicí. Je ohraničeno z jihu silnicí Lípa nad Orlicí - Rašovice, ze severozápadu silnicí Týniště nad Orlicí – Křivice (Opočno) a severovýchodní hranic tvoří převážně katastrální hranice Lípa nad Orlicí a Rašovice. Jihozápadní hranice je vedena souběžně se silnicí Týniště nad Orlicí -Dlouhá louka. Celé ložisko je pokryto lesními porosty, kdy jednotlivé jeho části jsou místně známé jako Lipské doly, Machová a kopanina.
Širší okolí lokality náleží z regionálně geologického hlediska do východočeské oblasti České křídové tabule Českého masívu, k územnímu celku orlické tabule a to k její střední části, vyčleňované jako tabule třebechovická. Štěrkopískové akumulace zájmové oblasti jsou součástí rozsáhlých pleistocéních terasových akumulací orlické provenience, resp. VI. úrovně orlické terasy, jejíž svrchní část (až polovina) mocnosti terasy zde bývá nad hladinou podzemní vody.
Ložisko (o rozloze cca 200 ha) je charakterizováno jako orlická štěrkopísková terasa VI., která je mezi orlickými terasami nejkvalitnější. Štěrkopísková terasa VI tvoří v území pravidelně uloženou vrstvu stálého faciálního vývoje s rovinnou až mírně ukloněnou bází a mělce modelovaným povrchem. Povrch ložiska je v úrovni cca 275-277 m n.m. Povrch křídového podloží je celkově mírně ukloněn od VSV k ZJZ v úrovni 253 až 268 m n.m. Štěrkopísková terasa je při jižním (resp. JZ) okraji ložiska mocná 18-20 m a směrem k SV okraji postupně klesá následkem křídové báze až na hodnotu 8-10 m.
Geologická stavba ložiskových výskytů štěrkopísků má tyto čtyři charakteristické litografické polohy:

  1. bazální poloha – je tvořena písčitým štěrkem, kdy podíl štěrků je průměrně v rozmezí 25-40 % , při JZ okraji ložiska má její spodní část charakter štěrku (60-80 % valounů) s mocností 8,8 m při celkové mocnosti terasy až 20 m , ve střední části ložiska pak klesá až na 3m při celkové mocnosti terasy 13m. V SV a V části štěrky vykliňují. Průměrná velikost valounů v poloze písčitých štěrků je 1-3 cm až max 6-8 cm. Ve složení valounů převládá křemen, červené žuly, ruly případně i úlomky křídových hornin. Jílovitost v této poloze je nízká zhruba 2 %.
  2. střední poloha – písky s nízkým podílem štěrků při obsahu valounů do 10 – 15 % s velikostí 1 – 4 cm. Takovéto sedimenty tvoří výraznou střední část (až polovinu) mocnosti terasy. Průměrná mocnost polohy je 7 –9 m s valouny křídových hornin, růžové žuly a křemene. Jílovitost v této části se pohybuje okolo 2 – 6 %.
  3. svrchní poloha – je charakterizována písky s celkově vyšším podílem štěrků (průměrně 20 %) až silně písčitými štěrky ( 30 % valounů). Sedimenty tohoto typu tvoří svrchní třetinu mocnosti terasy o mocnosti 3 –4 m. Velikost valounů a jejich složení je obdobné jako u předchozí polohy. Jílovitost se pohybuje v rozmezí 1 - 8 % s tendencí vyššího % v horních polohách.
  4. nejvyšší poloha – jde především o písky s proměnlivým podílem štěrků, časté jsou také písčité štěrky a zvláště silně jílovité jemnozrnné písky až charakteru přeplavených vátých písků. Na spodku této polohy se lokálně vyskytují vložky písčitého jílu. Tato poloha zhoršuje ložiskové poměry a inklinuje k charakteru ložiskové skrývky. Mocnost této polohy se může pohybovat až do výše 4 m.

Petrograficky je štěrkopísek mírně zahliněný s jílovými částicemi na povrchu horninových úlomků a křemene. Je silně písčitý s nižším obsahem valounků. Dle geologického průzkumu obsahuje surovina nad hladinou podzemní vody zhruba 15 % štěrků a zbytek představují písčité frakce.
V pískové části je nejvíce zastoupeno střední zrno velikosti do 50 mm. U štěrkových frakcí převládají horninové úlomky (50-70%), u pískových frakcí křemenná zrna (cca 80%, u jemnozrnných až 90%). V malém množství jsou zastoupeny také u jemnějších frakcí živce, slídy (průměrně 1-2%) a těžké minerály. U písku bývá nejčastěji zastoupena frakce 4 – 1 mm.Opracování zrn a valounů je střední. Obsahy škodlivin nejsou zaznamenány.
Plavené podsítné podíly (jílovina) mají charakter snadno odplavitelného křemenného, z části i živcového siltu s velmi malým množstvím kaolinitu. Celkový podíl odplavitelných částic je v průměru 3 %, ojediněle přesahuje hodnotu 4 %.
Horninové úlomky jsou nejvíce zastoupeny žulami v rovnováze s křemenem, dále opukami až pískovci a méně často rulami a kvarcity. Dále se vyskytují fylity, fylitické břidlice a slepence (s četností do 2 %).

Granulometrické složení ložiska

Polohy 100 % písku a přeplavených vátých písků jsou převážně počítány jako technologická skrývka se zvýšeným podílem odplavitelných a humusovitých částic. V technologické části ložiska je až 80 -90 % písku se zrny převážně 0,5 – 1 mm a 0.063 – 0,5 mm. Hrubší pískové frakce jsou zastoupeny nízkým procentem. Složení štěrkových frakcí je rovnoměrné v rozsahu 4-8 mm, 8-16 mm a 16-32 mm. Výjimečně se mohou objevit valouny do 125 mm.

Hydrogeologické poměry

Ložisko štěrkopísků Lípa je součástí rozsáhlých terasových akumulací řeky Orlice. Ložiskové území je odvodňováno do umělého náhonu Elba, vedoucího na JZ ložiska jako pravostranné rameno Orlice. Přímé podloží ložiska je tvořeno turonskými slínovci s rozvětralou svrchní polohou, má mírný spád k JZ a vytvářejí v podstatě nepropustný podklad vodnímu obzoru navázanému na pleistocénní fluviální sedimenty. Celkový spád hladiny podzemní vody směřuje od SV k JZ od kóty 271 po kótu 261 (1978).
Ložisko je tvořeno dobře propustnými štěrkopísky. V jejich nadloží se vykytují málo propustné nepravidelně mocné váté písky a sprašové hlíny.
Podzemní voda kvartérního náplavu je středně tvrdá kalcium-bikarbonát sulfátového typu, slabě kyselé reakce (pH 6,8). Její celková mineralizace činí 260,5 mg/l. Průměrný koeficient filtrace zjištěný dřívějšími pracemi činí 1,9x10-3 m/s.

Mechanizace, dobývací metody a zajištění provozu materiálem.

V dobývacím prostoru je používána mechanizace podle klasických moderních těžebních standardů. Tedy v těžbě je nasazeno lopatové rypadlo, nakladač či jiné strojní zařízení, které nakládá vyrubanou surovinu na mezideponii či přímo elevovaný štěrkopísek podává na dopravní pas či násypky třídírny. Od rypadla mohou být použity pasové dopravníky, autodoprava, případně jiný druh dopravy jako např. aplikace čelního kolového nakladače. Skrývkové práce před těžbou zajišťuje diesel-hydraulické rypadlo ve spolupráci s dozerem, eventuelně kolovým nakladačem.

Provádění skrývek, dokončovací práce při rekultivacích a sanacích a při převozech skrývkového materiálu a ornice včetně fáze přípravy a otvírky ložiska je řešeno po ose nákladními automobily a dále zemními stroji, které po technologických nezpevněných cestách vedených převážně podél skrývkové etáže dopravují vhodný materiál na místa finálního využití.
Vydobytý prostor je rekultivován a sanován na lesní porost v obdobném druhovém složení jako bylo původní před těžební činností. Tato praxe se tu aplikuje několik desetiletí.

Doprava materiálů při dobývání ložiska je řešena v rámci dobývací prostoru především nákladními automobily a nakladači. U třídírny je prováděna nakládka hotových výrobků kolovým nakladačem a následný odvoz zákazníkem dopravními prostředky, které odjíždějí z areálu výrobního závodu po zpevněných komunikacích přes mostovou váhu na silnici Rašovice-Lípa n/O.

Technologie úpravy a zušlechťování,

Vydobytý štěrkopísek se pomocí čelního kolového nakladače, nebo jiného prostředku, nasypává do násypky třídicí linky v areálu úpravy (někdy může být i materiál před tříděním skladován na mezivýsypce), kde je postupně na vibračních třídičích odtříděna frakce ≥ 32 (22) a dále pak frakce 0-4. Takto vytříděné frakce jsou ihned po vytřídění pasovými zakládacími dopravníky dopravovány na skladovací výsypky. Škála frakcí se může dle osítování jednotlivých třídicích ploch měnit, případně vhodným upravením či doplněním technologie i rozšířit. Úpravárenská technologie je typově používána převážně od výrobce Powerscreen. Netypickým produktem je frakce „Z“, představující odpadní písek vzniklý opady z pasů, dočišťování okolo linky a cest apod., rovněž je zde možno nabízet zákazníkům i zásypový písek ze skrývkových partií či přímo kopaný netříděný písek. Z pohledu možného nedostatku skladovacích kapacit pod vynášecími dopravníky a z důvodu používání mobilní třídírny, jsou v prostoru okolí třídící linky tvořeny přechodně dle prostorových možností deponie produktů pomocí mobilní technologie (pasy, zemní stroje,…), což řeší zároveň vykrytí nárazových velkoodběrů zákazníků, ale také i zimní předzásobení.
Veškeré sítové třídění probíhá jako suchý proces, případně je použito i dočišťovací sprchování sít s použitím technologické vody.